Zaměstnavatelé v souvislosti s nárůstem respiračních onemocnění apelují na zaměstnance, aby nepřecházeli krátkodobé nemoci a pokud možno čerpali zaměstnanecké zdravotní benefity, které jim poskytují. Třeba indispoziční volno (tzv. sick days) nabízí už téměř polovina zaměstnavatelů. Rozšiřují se i preventivní programy, jako jsou lékařská vyšetření, očkování, ozdravné pobyty nebo příspěvky na sportovní a pohybové aktivity, vyplývá ze šetření Hospodářské komory mezi podniky.
Firmy začaly upřednostňovat hlavně zdravotní benefity. Na zaměstnance apelují, aby je čerpali a nezanedbávali prevenci
„Přecházení chřipky či jiných respiračních onemocnění ohrožuje na zdraví samotné zaměstnance i jejich kolegy na pracovišti. Každý zaměstnavatel si je vědom, že zdraví je na prvním místě, a proto se většina z nich snaží v rámci svých možností přispět k prevenci a předcházet dlouhodobé absenci zaměstnance rozšiřováním palety zdravotních benefitů,“ vysvětlil předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Ivo Hlaváč důvody, proč zaměstnavatelé zdravotní benefity poskytují čím dál četněji. „Dobrou zprávou je, že každoroční nárůst zájmu o zdravotně orientované benefity je patrný i mezi zaměstnanci,“ dodal.
Zdravotní benefity svým zaměstnancům přitom v současnosti nejčastěji nabízejí velké podniky s více než 250 zaměstnanci (71 % z nich) a středně velké společnosti (60 % z nich), méně často jsou rozšířené v mikro a malých firmách do 50 zaměstnanců. I ty ale zvažují, že zdravotní benefity svým zaměstnancům do budoucna nabídnou. Po vzdělávání zaměstnanců jsou totiž druhou nejčastěji zaměstnavateli zmiňovanou skupinou zaměstnaneckých benefitů, kterou by do budoucna chtěli zavést nebo rozšířit, zjistila Hospodářská komora.
Ze šetření také vyplývá, že služby závodního lékaře nabízí přes 60 % zaměstnavatelů. Téměř polovina zaměstnavatelů poskytuje zaměstnancům zdravotní či indispoziční volno (sick days), přičemž čím je firma větší, tím je pravděpodobnější, že jej zaměstnanci mohou čerpat. Ještě v roce 2016 tento zaměstnanecký benefit poskytovala asi jen čtvrtina firem.
Příspěvky na sportovní a pohybové aktivity, například prostřednictvím Multisport karty nebo Flexi Pass, dnes poskytuje zaměstnancům více než třetina zaměstnavatelů.
„Pravidelný pohyb je nedílnou součástí péče o fyzické i duševní zdraví, snižuje nemocnost a zvyšuje produktivitu práce. Investice do pohybových aktivit zaměstnanců je proto investicí s vysokou přidanou hodnotou,“ je přesvědčena viceprezidentka Hospodářské komory a prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.
Výrazná většina zaměstnavatelů poskytuje zdravotní benefity všem svým zaměstnancům plošně bez rozdílu (75 %). Adresnou podporu volí asi jen desetina podniků, která zohledňuje individuální potřeby nebo zásluhy zaměstnance pro firmu.
„Velcí zaměstnavatelé mají na vysoce konkurenčním trhu jen omezené možnosti zajistit si dostatek pracovních sil. Jednou z nejefektivnějších cest je investovat právě do zdraví svých zaměstnanců. Nové využití pracovně-lékařských služeb a jejich provázání s daleko cílenější prevencí či definování nového typu zdravotně-sociálních benefitů a podmínek jejich poskytování jsou dvě velice perspektivní cesty, kterým se Hospodářská komora bude v dalším období věnovat. Spolu s našimi členy připravujeme návrhy, jak výrazně posílit roli zaměstnavatelů při péči o zdraví našich zaměstnanců,“ říká viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Součástí reformy péče o zdraví zaměstnanců musí být podle něj také reforma daňového režimu poskytování benefitů. Z nedávného šetření mezi členy Hospodářské komory totiž vyplynulo, že v reakci na konsolidační balíček 40 % zaměstnavatelů sníží výši poskytovaných zaměstnaneckých benefitů nebo omezí jejich počet. „Je přitom jasné, že podpora prevence je pro stát mnohem levnější, a efektivnější, než když musí zdravotní systém řešit důsledky zanedbané prevence,“ dodal Tomáš Prouza.
Do šetření se zapojilo 451 respondentů z řad malých i velkých firem působících v různých odvětvích ekonomiky napříč všemi kraji České republiky.
Zdroj: www.komora.cz
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Hospodářská komora vítá schválení tzv. flexi-novely zákoníku práce
Zpružnění podmínek pro práci v době rodičovské dovolené, sloučení výpovědních důvodů v případě ztráty zdravotní způsobilosti do jedné kategorie, možnost přivydělat si na brigádě už od čtrnácti let a ú...
Dohodáři a ČSSZ: Červenec a srpen přinesou zaměstnavatelům zásadní změny
Od července čekají zaměstnavatele zásadní změny ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). S účinností od 1. 7. 2024 musejí firmy například evidovat všechny zaměstnance, kteří pro ně prac...
Minimální mzda se zvyšuje o 1600 korun. Projeví se i na pojistném či daních
V Česku se pro příští rok zvýší minimální mzda ještě více než letos. Od ledna 2024 naroste o 1 600 korun na 18 900 Kč. Zvýší se také takzvaná zaručená mzda pro některé profese. Na návrhu Ministerstva ...