Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu odevzdejte do měsíce po přiznání

26. duben 2024

Podpora podnikání

Podnikatelé, kteří odevzdávají daňové přiznání do 2. května, mají na odevzdání přehledů o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny čas maximálně do 3. června. Mnozí ale musejí splnit svou povinnost dříve.

Deadline pro odevzdání přiznání k daním z příjmu fyzických osob pro OSVČ, které už musejí komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky, je v letošním roce čtvrtek 2. května.

Jen ti, kteří neodevzdávají daňové přiznání, například podnikatelé, jejichž příjmy za loňský rok nepřesáhly 50 tisíc korun, museli splnit svou povinnost už v dubnu.

Mnoho podnikatelů nicméně podává přehledy pro VZP či další zdravotní pojišťovny a sociálku dříve než ve zmíněných termínech. Rozhodující je totiž den, kdy daně přiznali.

OSVČ musejí přehled o příjmech a výdajích odevzdat správě sociálního zabezpečení i své zdravotní pojišťovně do 30 dnů od podání daňového přiznání (DAP). „Výše zmíněný deadline neznamená, že mohou všichni odkládat svoji povinnost do 3. 6. Klíčové je doručit přehled do jednoho měsíce od daňového přiznání,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.

„OSSZ stanoví den, kdy měl být podán přehled podle údajů, které OSVČ zaznamená v přehledu (v řádcích číslo 40 a 41). V případě, že přehled bude podávat daňový poradce, tato skutečnost se nemusí dopředu oznamovat a následně dokládat, uvede se pouze v přehledu za daný rok (v řádku 41). Pakliže OSVČ nevyplní potřebné údaje v řádcích 40 a 41, bude za den lhůty pro podání přehledu stanoven automaticky termín 2. 5. 2024,“ informuje sociálka na svých webových stránkách.

Zatímco daňové přiznání podává pouze OSVČ, jež má roční příjmy převyšující 50 tisíc korun, přehledy je nutné odevzdat vždy, a to i tehdy, pokud jste podnikali třeba jen měsíc nebo například nevydělali ani korunu.

„Přehledy pro ČSSZ odevzdáváte vždy. Povinnost je podat není podmíněna výší příjmů,“ připomíná Gabriela Ivanco, daňová poradkyně Mazars.

Výjimkou jsou plátci paušální daně

Ušetřit na daních z příjmů i povinném pojistném a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ. To jsou hlavní výhody paušální daně, která platí od předloňského roku.

Měsíčně platíte jen minimální zálohy na zdravotní pojistné, nejnižší možné platby za sociální pojištění navýšené o 15 procent, a konečně daň z příjmu ve výši 100 korun.

Kdy jsou podnikatelé osvobozeni od placení záloh pro ČSSZ?

Za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc měli nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
Od kalendářního měsíce, ve kterém doložil živnostník, který má podnikání jako vedlejší zdroj příjmů, příslušné OSSZ potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhl maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází měsíci, „ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla“.

Kromě některých OSVČ, které mají podnikání jen jako vedlejší činnost, nemusejí platit sociální pojištění nezaměstnaní, registrovaní na úřadu práce, a obecně osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), nepracující studenti či starobní důchodci. Sociální pojištění neodvádíte ani z nájemného či kapitálových příjmů.

U vedlejší činnosti není nutné hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění v prvním roce, kdy jste s podnikáním začali. Pojištění pak jednorázově doplatíte po podání přehledu o příjmech a výdajích. A pokud je váš roční příjem nižší než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy v zemi, nemusíte na sociálním pojištění doplácet nic.

Jak a komu přehledy podat?

Přehledy odevzdáváte místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (v Praze rozděleno dle obvodů) a své zdravotní pojišťovně.

Přestože mají mít všechny OSVČ od loňského roku povinně zřízené datové schránky a měly by komunikovat s úřady elektronicky, zdravotní pojišťovny ani ČSSZ na elektronickém podání netrvají. Přehledy tedy můžete poslat poštou nebo osobně odevzdat na pobočce.

„Podnikateli preferovanou a zároveň nejjednodušší formou je elektronické podání prostřednictvím interaktivního formuláře dostupného na ePortálu ČSSZ. Interaktivní formulář lze použít a vytisknout i bez nutnosti následného zaslání prostřednictvím ePortálu ČSSZ,“ upozorňuje ČSSZ na svých webových stránkách.

K tomu, aby mohl vyplňovat formuláře na ePortálu ČSSZ, nemusí zde být podnikatel nutně přihlášen.

Pokud se sem nicméně – prostřednictvím své datové schránky nebo Národní identitní autority (identita občana) – přihlásí, jsou mu při práci s formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ a také další potřebné údaje.

Přehled můžete poslat také poštou na adresu místně příslušné OSSZ, a teoreticky využít schránku pro příjem fyzických podání, kterou obvykle najdete u vstupu do budovy sociálky.

U zdravotních pojišťoven je postup obdobný. Některé pojišťovny nabízejí také online samoobsluhu.Například u VZP se můžete zaregistrovat na portále VZP Point, přehled vyplnit on-line a odeslat jeho prostřednictvím.

Nedoplatky na pojistném zaplaťte obratem

Případný nedoplatek pojistného za rok 2023 musíte zaplatit do osmi dnů od doručení přehledu příslušné instituci. A platí to znovu v případě, že si OSVČ pospíší a splní svoji povinnost s předstihem.

Příklad: Jestliže OSVČ vyčkává na poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíší a přehled podá například už v pátek 17. dubna, pojistné může bez sankcí uhradit do následujícího pátku 24. 4.

Pouze v případě, že přehled odevzdáte poslední den, nebo ho dokonce nedodáte včas, začíná se osmidenní lhůta pro zaplacení počítat od data, do kterého jste měli povinnost splnit. Opozdilci tedy nemohou počítat s osmidenním odkladem.

Pozor na pokuty

OSSZ hříšníky na nesplnění povinnosti nejprve upozorní. Když ale ani poté nereagují, mohou za neodevzdání nebo zpoždění dostat tučnou pokutu.

„Pokud neodevzdáte včas přehled, budete sociálkou vyzváni, abyste tuto povinnost splnili. Za pozdní dodání nebo nedodání přehledu pak hrozí pokuta až 50 000 korun,“ doplňuje Michal Dvořáček.

Pozor! Platí to nejen u sociálního pojištění, ale i u dokumentu pro vaši zdravotní pojišťovnu. Maximální sankce je přitom ve stejné výši.

„Za nesplnění povinnosti předložit přehled o příjmech a výdajích může zdravotní pojišťovna podle zákona č. 592/1992 Sb. podle § 26 odst. 1 uložit pokutu až do výše 50 000 korun,“ potvrzuje mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jana Schillerová.

Podle zákona může pojišťovna potrestat hříšníka pokutou do dvou let ode dne, kdy se o nesplnění nebo porušení povinnosti dozvěděla a nejpozději do pěti let od zmíněného data.

Jak je to s novými zálohami?

Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro rok 2024 zvýšila na 3852 korun měsíčně (u vedlejší činnosti na 1413 Kč), minimum u zdravotního pojištění pak narostlo na 2968 korun.

Důvodem zvýšení je růst průměrné mzdy, která je pro výši záloh určující. Kromě toho ale došlo ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, jež zvedly minima razantněji než obvykle.

Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu. „Ten dosud představoval 25 procent minimální mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale bude každý rok až do roku 2026 zvyšovat o 5 procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrné mzdy,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.

Už v roce 2024 se základ zvyšuje z 25 na 30 procent a úměrně tomu narostly i odvody.

U zdravotního pojištění bylo nutné zaplatit nový odvod už od ledna. Nová minimální záloha byla splatná nejpozději 8. února.

Aktuality