Každý rok od rozdělení Československa průměrná hrubá mzda roste v průměru 3% tempem. V roce 1994 dosahovala 7 004 Kč měsíčně, nyní zaměstnanci pobírají nominálně více než pětinásobek. Vzrostla i jejich životní úroveň. Po odečtení růstu spotřebitelských cen mají téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety.
České hospodářství po 30 letech: Vzrostla životní úroveň i výdělky zaměstnanců
07. březen 2023
Byznys
HR a personalistika
Růst i pokles mezd od rozpadu Československa
Nejvíce rostly mzdy v letech 1995 a 1996. Bylo to vlivem oživení hospodářského růstu po transformační recesi a vysokými poptávkami po pracovní síle v souvislosti s proběhlou liberalizací a expanzí soukromého podnikání. V dalších letech již nominální vývoj průměrné měsíční hrubé mzdy nerostl takovým tempem.
Po odečtení spotřebitelských cen v posledních třiceti letech mzdy pracovníků klesly v pěti případech, a to v roce 1998, 2000, 2012 a 2013. Pátým případem je rok 2022, kdy došlo k propadu reálných výdělcích zaměstnanců pravděpodobně vlivem energetické krize a související inflace. Dle předběžného odhadu Hospodářské komory ČR (HK ČR) klesly v minulém roce reálné mzdy o 7,8 %
„Porevoluční transformace založila dobrý ekonomický vývoj České republiky, a její postavení a životní úroveň lidí je dnes velmi solidní. A to navzdory tomu, že rozpad Československa přišel v době prudkého nástupu globalizace, která začala v 80. letech v období vlády Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Rozpad socialistického bloku a naše reformy tak probíhaly v době celosvětového procesu přesouvání výrob z vyspělých západních zemí do nově se rozvíjejících zemí, jako je Čína nebo Indie. V jeho rámci šla v prvních letech po revoluci část investic i k nám, ale po roce 2000 už méně. Dnes, alespoň v řadě našich měst, je ale vyšší kvalita života než v některých západoevropských metropolích nebo regionálních centrech,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Jako federální ministr hospodářství a poté český ministr průmyslu byl přímým účastníkem všech transformačních procesů, během 90. let patřil k nejoblíbenějším politikům.
Průměrné hrubé měsíční mzdy v letech
HK ČR také zkoumala vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd vyjádřených v amerických dolarech v paritě kupní síly – eliminace vlivu rozdílných cenových hladin v jednotlivých státech a umožňuje tak vzájemnou srovnatelnost dat. Z průzkumu vyplývá, že ze státu Visegrádské skupiny si mzdově nejlépe vedou zaměstnanci České republiky a Polska, naopak nejhůře na Slovensku. Vývoj maďarských mezd byl podobný jako ten český. Od roku 2006 se však mzdy v Maďarsku propadají na slovenskou úroveň.
„Slovensko při rozdělení Československa hospodářsky utrpělo více než Česká republika. Mělo to politické souvislosti, protože Vladimír Mečiar nedělal reformy. K těm přistoupila až Dzurindova vláda o několik let později než u nás. Ta udělala několik velmi správných reforem a nastartovala ekonomický růst,“ dodal Dlouhý.
Ačkoliv české mzdy stále nedosahují průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), přibližuje se k průměru 38 ekonomicky nejrozvinutějších států světa. Pro srovnání, v roce 1995 byly mzdy na úrovni 37 % průměru OECD a v roce 2021 dosahovaly již 61 %.
Historické okénko
HK ČR si letos připomíná 30 let své novodobé historie. První obchodní komory v Rakousku-Uhersku vznikly na základě říšského zákoníku z 18. března 1850. Komorová historie sahá ale až do období vlády Karla IV. Po listopadových událostech roku 1989 se na pět tisíc budoucích soukromníků v pražském paláci Žofín dohodlo na vzniku Sdružení československých podnikatelů, které bojovalo o obnovení komorového hnutí silného jako za první republiky. Prvním prezidentem Hospodářské komory byl na ustavujícím sněmu v březnu roku 1993 zvolen Zdeněk Somr. Hospodářská komora vznikla jako na státu nezávislá podnikatelská samospráva.
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
25. červen 2024
Byznys
Pozvánka na 6. BAVORSKO-ČESKÝ DEN PRO FIRMY
Bavorsko-český den pro firmy je etablovanou platformou pro přeshraniční a mezioborová propojení a nové kooperace, z níž vzešlo již mnoho úspěšných obchodních vztahů.
12. duben 2024
Byznys
Doprovodná podnikatelská mise do Kanady s místopředsedou vlády a ministrem vnitra Vítem Rakušanem
Ministerstvo vnitra ČR a Hospodářská komora ČR zvou české firmy z oblastí krizového řízení (Disaster Management), ochrany před nebezpečím a reakce na katastrofy (Emergency Response) a kyberbezpečnosti...
05. duben 2024
Byznys
Doprovodná podnikatelská mise do Maroka a Turecka s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem
Ministerstvo životního prostředí ČR a Hospodářská komora ČR zvou české firmy z oblastí vodního hospodářství a souvisejících oborů k účasti na podnikatelské misi do Maroka a Turecka, která se uskuteční...