Aktuality

Mimo jiné definování klíčových strategických celoevropských projektů, které by měla řídit nadnárodní autorita. Bavíme se také o tom, proč je ČR z hlediska schopnosti inovovat až pod průměrem Evropy a co s tím dělat.

Taky o tom, jestli dokážeme využít velké možnosti v oblasti dekarbonizace, která je podle Radka Špicara nezpochybnitelným světovým megatrendem. Rozebíráme i situaci v Německu a to, jestli v případě, kdy se našim sousedům nepodaří najít nový růstový model, má vůbec česká ekonomika šanci na úspěch.

Česko za sebou má podle Radka Špicara dekádu stagnace, během níž jsme začali ztrácet na nejvyspělejší evropské státy. Proto je potřeba znovu nastartovat ekonomický růst, a především najít nový růstový model, protože ten stávající se podle něj vyčerpal. 

Česko má co zlepšovat 

Rezervy máme například v investicích do vědy a výzkumu v přepočtu na obyvatele. Zde zaostáváme přibližně 15 procent pod evropským průměrem. S touto oblastí jsou spojené také patenty, kterých bychom v České republice mohli mít více. V současnosti jich máme zhruba desetkrát méně než srovnatelné Rakousko a dvacetkrát méně než Dánsko. 

Podle Radka Špicara má tento problém původ v přístupu finanční správy, který v určitém období odradil firmy takovou podporu uplatňovat. „Dalším problémem je stále nedostatečná spolupráce mezi firmami a výzkumnými institucemi nebo univerzitami,“ říká. 

Velký vliv na pozici Česká má fakt, že narozdíl od například německých nebo rakouských firem, jsou české firmy spíše subdodavateli a nevyrábí tolik finálních produktů. I zde by mohla pomoci větší spolupráce s vědeckými institucemi. 

To se zatím ve větší míře daří v Jihomoravském kraji, kde se Brnu po roce 1989 podařilo vybudovat nový ekonomický ekosystém a propojilo univerzity s firmami, k čemuž přispěl také vznik Jihomoravského inovačního centra. Narozdíl od Prahy je tak Brno pro zahraniční firmy lákavější. 

„Náš hlavní problém, nebo jeden z hlavních problémů, je, že spíme na vavřínech. Nikdy jsme si nesáhli tak hluboko, abychom se museli opravdu důkladně zreformovat,“ domnívá se Radek Špicar. 

Ačkoliv se o důchodové reformě nebo reformě zdravotnictví či školství vedou debaty roky, k výrazným změnám zatím nedošlo. „Problém je, že nám to stále procházelo a prochází. Ta země stále nějak funguje. Deficity se vždycky něčím zalátají,“ říká. 

Právě na oblast zdravotnictví se chce Svaz průmyslu a dopravy ČR nyní více zaměřit: „Chceme proto upozornit: Pozor, než se dostanete do bodu, kdy zdravotnictví přestane být ufinancovatelné a začnete tahat další peníze z podniků, které je potřebují na transformaci a posílení konkurenceschopnosti, začněte s reformou teď – dokud je ještě čas,“ upozorňuje Radek Špicar. 

Druhá ekonomická transformace 

Řeč byla také o podnikatelské iniciativě Druhá ekonomická transformace, která sdružuje úspěšné podnikatele, kteří chtějí své zkušenosti, získané třeba i v zahraničí, přinést do veřejného prostoru. 

„Je to snaha, která je komplementární ke snahám Svazu průmyslu, Hospodářské komory a dalších institucí. Druhá ekonomická transformace je specifická tím, že sdružuje lidi, kteří v minulých letech většinou nepromlouvali do veřejného prostoru, protože pracovali na budování svých fantastických firem,“ popisuje Radek Špicar. 

Od této iniciativy si Radek Špicar slibuje, že některé věci zvládne prosadit do praxe nezávisle na aktuálních politických představitelích. Iniciativa se zaměřuje také na udržitelnost a konkurenceschopnost české ekonomiky v kontextu zeleného průmyslu.  

„Vyrábíme kolejová vozidla, máme v tom obrovské know-how, a to je klíčové pro přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici. Vyrábíme minerální vaty, které jsou zásadní pro izolace budov. Děláme převodovky, které lze využít pro větrné elektrárny, a další věci. Máme tedy opravdu hodně aktivit a výrobních kapacit, které jsou pro zelenou transformaci klíčové,“ popisuje Radek Špicar. 

O tom, že je třeba chránit životní prostředí není sporu. Některá nařízení Evropské unie ohledně dekarbonizace vnímá ale Radek Špicar i přesto kriticky. Domnívá se, že některé dokumenty vznikly bez dopadových studií a konzultací s představiteli z průmyslu. „Byly tam cíle, které nejsou reálné, protože by byly neufinancovatelné nebo chybějí technologie, které by je umožnily splnit.“ 

Je potřeba výraznější propojení v rámci EU 

Se zelenou ekonomikou jsou spojené také energie z obnovitelných zdrojů. I zde se pořád má Česká republika kam posouvat, což je opět spojeno s nízkými investicemi do výzkumu a vývoje.  

Vysoká cena energií pro energeticky náročné firmy je podle Radka Špicara katastrofální. Řešením by z dlouhodobého hlediska mohlo být diverzifikovat zdroje a propojit evropské státy. 

„Na evropské úrovni je nezbytné reformovat celý systém fungování energetiky. Opravdu věřím, že stejně jako potřebujeme liberalizovaný vnitřní trh, aby firmy mohly po jedné homologaci vstoupit na trh s půl miliardou zákazníků – což je model, který živí Čínu i Ameriku – a ne být omezováni nesmyslnými netarifními bariérami, které některé země, nebudu jmenovat, například Francie, stále uplatňují vůči zahraničním konkurentům, tak i v energetice by to mělo fungovat podobně,“ říká Radek Špicar. 

Taková distribuční síť by umožnila přenos energie ze skandinávských řek a španělské fotovoltaiky napříč celou Evropou. A netýká se to jen energetiky, ale třeba i dopravy: „Jak se ukazuje, národní státy v tomhle tak trochu selhávají. Jeden stát postaví dálnici až k hranicím, druhý ji ale nedokončí, a pak nejsme schopni Evropu skutečně propojit kvalitní dálniční sítí – ze severu na jih a z východu na západ,“ říká Radek Špicar. 

Pokud státy do silnic investovat nechtějí, pomoci by podle něj mohla půjčka po dohodě všech 27 členských států, protože kvalitní infrastruktura na evropské úrovni je nezbytná. 

Radek Špicar patří k zastáncům Evropské unie, přesto se ji zároveň nebojí také kritizovat. Do budoucna vidí její budoucnost ve větší míře federalizace „Znamená to, že věci, které je rozumnější a efektivnější dělat společně, se dělají společně, a věci, které se mohou dělat na úrovni národních států, se prostě dělají na úrovni národních států,“ vysvětluje.  

„Takže se opravdu obávám, že pokud chceme dohánět Spojené státy a Čínu, tak budeme muset centrální řízení strategických investic – samozřejmě po vzájemné dohodě – trochu posílit.“ Za ideální by také považoval společnou armádu a společný liberální vnitřní trh. Nyní je podle něj EU nefunkčním hybridem. 

Přesto ale EU významně usnadňuje životy všem jejím občanům. Odstranění celních bariér prospělo firmám napříč státy. Díky společné měně spolu státy již nevedou měnové války, aby poškodily konkurenci.

„Představa, že by někomu prospělo, kdyby v Evropě znovu existovalo 27 různých měn, je naprostý nesmysl. Nejhorší noční můra jakéhokoliv exportéra nebo firmy je, když musí řešit 27 různých regulačních systémů a 27 měn. To je regulační peklo,“ zdůrazňuje Radek Špicar.  

Jak vyřešit vysoké ceny energií? A proč je pro nás klíčové, aby se německá ekonomika vzchopila? Podívejte se na celý rozhovor. 

Zdroj: www.businessinfo.cz