S navýšením televizních a rozhlasových poplatků nesouhlasí drtivá většina českých firem. Koncesionářský poplatek totiž považují za novou daň na služby, které ale mnohdy ani nemohou využívat.
Svaz průmyslu: Firmy žádají přepracování novely o koncesionářských poplatcích
12. červenec 2024
Svaz průmyslu a dopravy ČR v rychlém průzkumu oslovil vzorek 100 firem a zjistil, že u většiny z nich by kvůli změnám došlo k zásadnímu nárůstu poplatku, mnohdy o stovky či dokonce tisíce procent. Dle nového návrhu by firmy měly platit za služby, které ale již jednou zaplatili fyzické osoby v rámci koncesionářských poplatků za domácnost. Postup Ministerstva kultury při projednávání novely je navíc ve zřejmém rozporu s řádným legislativním procesem.
Návrh novely o rozhlasových a televizních poplatcích počítá s platbou za všechna zařízení, která jsou schopna přijímat signál, tedy i za počítače, tablety a mobilní telefony, což by v praxi znamenalo, že koncesionářské poplatky budou hradit prakticky všechny domácnosti v ČR, z drtivé většiny zaměstnanci. Firmy by pak ale poplatek odváděly za stejné osoby ještě jednou, jeho výše by se měla odvíjet paušálně od počtu zaměstnanců. Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje na fakt, že zástupci hospodářských a sociálních partnerů a byznysu nebyli součástí diskuzí nad novelou tohoto zákona a že Ministerstvo kultury porušilo legislativní pravidla vlády, když v meziresortním připomínkovém řízení představilo další změny, které ale nebyly projednány.
K výzvě Svazu průmyslu se připojilo 24 oborových asociací a zaměstnavatelských svazů
Celkem 24 oborových asociací a zaměstnavatelských svazů a společností zastupujících tisíce českých firem se proto připojilo k výzvě Svazu průmyslu a dopravy ČR, protože nesouhlasí s legislativním postupem Ministerstva kultury – novela nebyla konzultována s podniky ani s jejich zástupci, přestože se jich zásadním způsobem dotýká. Společně žádají přepracování novely do podoby, která bude přijatelná a spravedlivá pro firmy i veřejnoprávní média.
„Naším záměrem není oslabovat pozici veřejnoprávních médií, vnímáme důležitost jejich role a podporujeme ji. Zásadně však nesouhlasíme s tím, že zástupci byznysu nebyli přizváni k diskuzím nad novelou tohoto zákona, i když se jich velmi negativně dotkne. Odmítáme, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané, které nevyužívají a které již jednou zaplatili fyzické osoby. Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy. A současně upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců, který není spravedlivě nastaven. Není například vůbec jasné, proč byly vyjmuty firmy do 24 zaměstnanců, a naopak – proč by větší firmy měly platit více, mnohdy až stonásobně,“ připomíná Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Nový televizní a rozhlasový poplatek představuje pro některé firmy až stonásobek výše poplatků
Právnické osoby a podnikatelé by dle návrhu Ministerstva kultury měli hradit poplatky podle počtu zaměstnanců. Snížením počtu zaměstnanců potřebných k dosažení maximální hranice poplatků po mezirezortním připomínkovém řízení ale došlo k výraznému nárůstu firem, které do této kategorie spadají. Firmy o 250 zaměstnancích by nově měly hradit až 70krát více než doposud – roční poplatek za televizi a rozhlas se tak rázem vyšplhal na 172 200 korun. U podniků s více než 500 zaměstnanci je to až 100krát více, tedy celkově 246 000 korun.
| Roční poplatky za televizi a rozhlas, které by firmy měly hradit | |||||
| původní návrh Ministerstva kultury (září 2023) | nový návrh Ministerstva kultury (květen 2024) | ||||
| Počet zaměstnanců |
Násobek/ nárůst poplatků |
Celková roční částka |
Počet zaměstnanců |
Násobek/ nárůst poplatků |
Celková roční částka |
| 6–19 | 3x | 7 740 | 25–49 | 5x | 12 300 |
| 20–49 | 7x | 18 060 | 50–99 | 10x | 24 600 |
| 50–249 | 20x | 51 600 | 100–199 | 20x | 49 200 |
| 250–999 | 45x | 116 100 | 200–249 | 30x | 73 800 |
| 1000 a více | 100x | 258 000 | 250–499 | 70x | 172 200 |
| 500 a více | 100x | 246 000 | |||
„Průmyslové podniky obvykle nepoužívají televizi nebo rádio jako součást svého provozu, bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prioritou. Sledování televize nebo poslech rádia by mohly odvádět pozornost od pracovních úkolů a zvýšit riziko nehod. Většinou jsou tyto činnosti zakázány, porušení tohoto zákazu může být vnímáno jako porušení pracovní kázně. Často jde navíc o hlučná místa, zaměstnanci v takovém pracovním prostředí opravdu nemají možnost sledovat televizi ani poslouchat rádio. Proč tedy platit koncesionářské poplatky?“ ptá se Lukáš Peřka, výkonný tajemník Svazu výrobců vápna ČR.
Pavel Drobil, řídící partner skupiny Anacot Capital, přidává pohled zaměstnavatele ve strojírenském provozu: „Obrazovky máme kvůli interním potřebám, nikoliv kvůli sledování televizního vysílání. Nerozumíme tedy tomu, proč by se měla výrobním firmám zpoplatnit všechna zařízení schopná přijímat televizní signál.”
Dopady novely na průmysl: skryté zdanění, firmy napříč obory se změnami nesouhlasí
Svaz průmyslu vyzval odvětvové svazy a asociace, aby se připojily k výzvě adresované poslankyním a poslancům, v níž upozorňují na nestandardní legislativní postup Ministerstva kultury a další změny, které má novela přinést. K výzvě se připojilo 24 asociací reprezentujících tisíce firem napříč různými sektory.
„Snaha zpoplatnit firmy za používání výpočetní techniky a mobilů určených zaměstnavatelem k výkonu zaměstnání z titulu možnosti na nich sledovat veřejnoprávní média je stejného druhu, jako by poplatky za veřejnoprávní média museli platit všichni, co odebírají elektřinu. Domníváme se, že vláda má dostatek kapacit, technologických nástrojů a možností, jak zajistit, aby veřejnoprávní média sledovali jen ti, kdo platí koncesionářské poplatky,“ říká Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu ČR.
„Používání moderní techniky v denním životě firmy je nutné k jejímu rozvoji a zachování konkurenceschopnosti, to, že budou platit i v soukromí všichni zaměstnanci a firmy považuji za naprosto skandální a určitě to neprospívá tomu, aby se úroveň vzdělanosti v naší zemi zvyšovala. Podobné návrhy zákona navíc pocházejí z pera někoho, kdo ví jen málo o reálném fungování firem,“ doplňuje Pavel Mooz, jednatel firma Fehrer Bohemia.
Ministerstvo kultury nebere v potaz připomínky asociací, ani stanoviska pracovních komisí
Veřejnoprávní média doposud nepředstavila žádná úsporná opatření, Ministerstvu kultury se nedaří efektivně vybírat poplatky od povinných subjektů dle stávajících pravidel – místo změny tohoto stavu ale navrhuje rozšíření okruhu poplatníků a výrazné navýšení koncesionářských poplatků, které je ve výsledku skrytým zdaněním firem, navíc za služby, které nevyužívají, ať už kvůli tomu, že to neumožňuje charakter jejich práce či kvůli pravidlům BOZP a dalším interním předpisům. Ministerstvo kultury pak návrh v legislativním procesu posouvá dále, aniž by vzalo v potaz připomínky asociací či stanoviska pracovních komisí Legislativní rady vlády (LRV) nebo Komise pro hodnocení dopadů legislativy (RIA). Tímto postupem ale porušuje legislativní proces vlády.
„Zavádění další firemní daně – navíc tímto nestandardním způsobem – je nejen v rozporu s prohlášením vlády, ale zejména se jedná o políček jak demokratickému legislativními procesu, tak slušnému chování. Sledování televize je v průmyslu naprosto vyloučené, tam lidé pracují, nesledují AZ-kvíz. Pokud Česká televize neumí hospodařit, bylo by vhodné se zamyslet nad tím, proč to tak je a nerozšiřovat povinnost platit na ty, kteří nejsou konzumenty obsahu,“ doplňuje Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace ČR.
Zdroj: www.businessinfo.cz
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
25. říjen 2024
HR a personalistika
Jak vysoké jsou průměrné roční mzdy v zemích Evropské unie?
V roce 2023 byla průměrná hrubá mzda v Česku osmá nejnižší z členských zemí Evropské unie, avšak s malým finančním odstupem od Řecka, Portugalska nebo Malty. Podívejme se, ve kterých evropských zemích...
25. říjen 2024
Legislativa a účetnictví
Chcete letos ušetřit na daních? Jaké odpočty můžete využít a jak je to s dary po povodních
Podnikatelé, kteří chtějí ušetřit na daních z příjmů, mohou využít nejen tradičních slev, ale také nezdanitelných částí základu daně. Odpočty z darů, hypoték, příspěvků za dárcovství krve nebo penzijn...
21. říjen 2024
Podpora podnikání
MAS podpoří nové technologie ve firmách ve výzvě Technologie pro MAS (SCLLD)
MAS Vltava nabízí bezplatné konzultace k podpoře podnikatelských záměrů malých a středních podniků realizujících dané projekty na území MAS Vltava (ORP Týn nad Vltavou) s možností následného podání po...