Hospodářská komora má k dispozici metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro případ, kdy ukrajinský zaměstnanec obdrží povolávací rozkaz a rozhodne se odjet do vlasti.
Povolávací rozkazy pro zaměstnance z Ukrajiny: Odborné stanovisko právní sekce Ministerstva práce a sociálních věcí
Odborné stanovisko právní sekce Ministerstva práce a sociálních věcí:
V případě, že občan Ukrajiny, který je zaměstnancem českého zaměstnavatele, požádá v souvislosti s povolávacím rozkazem, který obdržel, o poskytnutí pracovního volna, jde podle našeho názoru o nepojmenovanou jinou důležitou osobní překážku v práci podle § 199 zákoníku práce a zaměstnavatel je v daném případě povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci.
Zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele za dobu trvání překážky v práci nepřísluší (ledaže by ji zaměstnavatel poskytl nad rámec zákona). Zaměstnanec je podle § 206 zákoníku práce povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci bez zbytečného průtahu a rovněž je povinen zaměstnavateli překážku v práci prokázat (např. předložením povolávacího rozkazu). Záleží na zaměstnanci, zda o pracovní volno požádá. Zákon nestanoví formu žádosti – může být písemná nebo ústní.
S ohledem na to, že zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, není zde dán výpovědní důvod pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec však sám může pracovní poměr výpovědí rozvázat, je také možné rozvázat pracovní poměr dohodou, shodne-li se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem. Pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Podle § 48 odst. 4 zákoníku práce pracovní poměr zaniká též smrtí zaměstnance. Podle § 48 odst. 3 zákoníku práce pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí
- dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
- dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,
- uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
Aktualizováno 2. března: Po dobu neplaceného volna je zaměstnavatel povinen za zaměstnance odvádět zdravotní pojištění. Jedná se o celou část, tj. 13,5%, které je vypočtena z minimální mzdy. Sociální pojištění být odváděno nemusí.
Zdroj: HK ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Nejvýznamnější změny daně z přidané hodnoty (DPH) - platné od roku 2025
Firemní mobilní aplikace – klíč k angažovaným zaměstnancům pro úspěch firmy
Efektivní komunikace je základem úspěchu každé firmy. Přesto mnoho českých společností stále neřeší tuto oblast komplexně pro všechny zaměstnance. Vzpomínáte si na dobu, kdy byly nástěnky hlavním zdro...
Soutěž Firma roku a Živnostník roku odstartovala
Čeká nás jubilejní 20. ročník podnikatelských soutěží. Přihlásit se můžete právě teď!